Hypotečním úvěrům a úvěrům ze stavebního spoření se nejvíce daří v Praze. Obyvatelé Prahy si na bydlení půjčují největší částky a také své úvěry nejlépe splácejí. Na konci prvního čtvrtletí roku 2018 nebyly řádně spláceny pouze 0,3 % dluhu z úvěrů poskytnutých v Praze na bydlení. Krátkodobý dluh, kam patří především spotřebitelské a osobní úvěry, naopak nejlépe splácejí obyvatelé Vysočiny. Zde je nesplácením ohroženo pouze 4,5 % krátkodobého dluhu. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
„Platební morálka obyvatel ČR je u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření obecně velmi dobrá. V žádném kraji nepřesahuje celková výše nespláceného dlouhodobého dluhu 1,5 %. V Praze je situace výjimečná v tom, že lidé si zde půjčují oproti ostatním krajům dvojnásobné částky a současně své úvěry velmi dobře splácejí. Do problémů se zde dostává v průměru pouze přibližně jeden klient ze sta a z 324 miliard korun dlouhodobého dluhu není řádně splácen pouze dluh ve výši 1,1 miliardy korun,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Na Vysočině si lidé na spotřebu půjčují nejvyšší částky a také je nejlépe splácejí
Krátkodobý dluh splácejí nejlépe obyvatelé Vysočiny, kteří si zároveň touto formou půjčují nejvyšší částky v rámci celé ČR. Průměrná výše krátkodobého dluhu na jednoho klienta přesahuje na Vysočině 200 tisíc korun. Následuje Středočeský kraj se 199 tisíci korunami na klienta a Jihočeský kraj, kde připadá na jednoho klienta krátkodobý dluh ve výši 196 tisíc korun. „Obyvatelé Vysočiny jsou dlouhodobě velmi disciplinovaní. Vysočina patří mezi regiony, kde si pořizuje úvěry nejméně obyvatel kraje. Půjčují si však v průměru více než lidé ve zbytku republiky a také své dluhy lépe splácejí,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Podíl nespláceného krátkodobého dluhu činí na Vysočině jen 4,5 %. Následuje Středočeský kraj, kde jde o 4,7 %, a Jihomoravský kraj, kde není spláceno 5,1 % krátkodobého dluhu. Naopak nejvyšší podíl nespláceného krátkodobého dluhu evidují banky a další finanční instituce u obyvatel na Karlovarsku (7 %) a Ústecku (7,1 %).
Šestina lidí na Ústecku řádně nesplácí krátkodobé půjčky
Ústecko je také krajem, kde má nejvíce klientů problémy se splácením svých spotřebních půjček. Více než 16 % klientů zde řádně nesplácí své závazky. Podobně je na tom Karlovarský kraj, kde své krátkodobé dluhy řádně nesplácí 15,5 % klientů. Naopak nejméně klientů s tzv. ohroženým krátkodobým dluhem, tedy dluhem, kde nebyly řádně zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky nebo který byl zesplatněn, je v Praze. Zde registry evidují ohrožený dluh pouze u 8 % klientů. Následuje Zlínský kraj (9,2 %) a Vysočina, kde měla na konci prvního čtvrtletí letošního roku problémy se splácením přibližně desetina klientů.
Na Olomoucku klesl objem nespláceného dluhu na bydlení o více než čtvrtinu
Na konci prvního čtvrtletí letošního roku bylo ohroženo nesplacením celkem 11,3 miliardy korun dluhu z úvěrů poskytnutých na bydlení, tedy o 18,6 % méně než před rokem. Nejrychlejší pokles ohroženého dlouhodobého dluhu přitom zaznamenal Pardubický kraj, kde se celková výše nespláceného dluhu z úvěrů na bydlení snížila o 27 %. Následoval Královéhradecký kraj, kde došlo k poklesu o 23,5 %. „Nejpomaleji se snižovala celková částka nespláceného dluhu v Moravskoslezském kraji, ovšem i zde se snížila více než o desetinu, což je také dobrý výsledek,“ říká Lenka Novotná.
Splácení spotřebitelských půjček se nejrychleji zlepšuje v nejohroženějších krajích
Celková výše ohroženého krátkodobého dluhu se v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně snížila o téměř 7 %. K nejrychlejšímu poklesu přitom došlo v Karlovarském kraji, kde se nesplácený dluh snížil o 12 %. Následoval Liberecký kraj a Karlovarský kraj, kde se podařilo snížit ohrožený krátkodobý dluh o 11 %. „Karlovarský a Ústecký kraj patří dlouhodobě ke krajům, kde mají lidé největší problémy se splácením svých závazků. To, že se právě v těchto dvou krajích snižuje nesplácený dluh nejrychleji, je proto velmi pozitivní zprávou,“ říká Jiří Rajl s tím, že se díky tomu pomalu snižují rozdíly mezi nejohroženějšími kraji a zbytkem republiky.
