Celkový počet lidí s hypotékou nebo s úvěrem ze stavebního spoření ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku ve většině krajů ČR meziročně klesl. Zvýšil se pouze v Praze, ve Středočeském kraji a v Plzeňském kraji. Počet lidí s úvěry na spotřebu se zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Praze. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Počet lidí s úvěrem na bydlení se na konci prvního čtvrtletí tohoto roku nejrychleji zvýšil v Praze, kde mělo tento typ úvěru o 1 656 lidí (o 1,4 %) více než před rokem. Následoval Středočeský kraj, kde se jejich počet zvýšil o 1 748, tedy o 1,2 %. Počet lidí s úvěrem na bydlení se zvýšil také v Plzeňském kraji, a to o 398 osob (o 0,7 %). V ostatních krajích se jejich počet meziročně snížil. Nejvýrazněji na Vysočině, v Moravskoslezském kraji a v Ústeckém kraji (o 1,4 %).
„V prvních měsících tohoto roku se již projevily nejnovější opatření České národní banky v podobě doporučené maximální výše poměru dluhu k čistému ročnímu příjmu a poměru splátky všech úvěrů vůči čistému měsíčnímu příjmu. Zatímco v Praze, v jejím okolí a v Plzeňském kraji počet lidí s úvěry na bydlení nadále roste i přes zmíněnou regulaci, ve zbytku republiky už nová regulace hraje větší roli. Pokud zde lidé splácejí kromě plánované hypotéky ještě jiný úvěr, nemusí se jim vždy podařit dosáhnout na takovou výši úvěru, kterou by potřebovali,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Počet lidí s úvěrem na spotřebu rostl nejrychleji v Praze a v Jihočeském kraji
U krátkodobých dluhů na spotřebu je situace trochu odlišná. Počet lidí s tímto typem úvěru se ve většině krajů zvýšil. Nejvýrazněji v Praze, kde se zvýšil o 3,4 % (o 8 706 lidí), a v Jihočeském kraji, kde vzrostl o 2 % (o 3 005 lidí). K poklesu lidí s krátkodobým dluhem došlo v pěti krajích ČR, nejvýrazněji na Ústecku (o 2,4 %) a na Karlovarsku (o 2,3 %). I přes tento pokles zůstávají oba kraje těmi, v nichž mělo nějakou formu úvěru na spotřebu nejvíce obyvatel. Na Ústecku jde o 25 % obyvatel kraje a na Karlovarsku o 28 % obyvatel. Průměr za celou ČR činil na konci prvního čtvrtletí 23 % a na Vysočině mělo dluh například pouze 18 % obyvatel kraje.
Počet lidí v problémech se splácením klesá nejrychleji na Ústecku a Karlovarsku
Ústecký a Karlovarský kraj patří dlouhodobě k nejohroženějším krajům z pohledu schopnosti obyvatel splácet své dluhové závazky. Za nimi následuje s mírným odstupem Moravskoslezský kraj. Nejlépe jsou na tom naopak obyvatelé Prahy. Právě ve dvou nejohroženějších krajích přitom dochází k nejrychlejšímu zlepšení v rámci celé České republiky. „Situace zejména na Ústecku a Karlovarsku se výrazně zlepšuje ve většině sledovaných parametrů, a to jak u splácení úvěrů na spotřebu, tak u dluhů na bydlení. V obou případech patří tyto kraje k těm, kde se počet lidí v problémech se splácením rychle snižuje. Na špici jsou tyto kraje také v rychlosti snižování objemu ohroženého krátkodobého dluhu. U snižování objemu ohroženého dluhu na bydlení se potom drží nad celostátním průměrem,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
