Odklad splátek úvěrů řadě lidí pomohl vyhnout se zpoždění plateb
Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry, se v průběhu třetího čtvrtletí opět snížil. Na konci září nesplácelo své úvěry o desetinu lidí méně než před rokem. U úvěrů na spotřebu šlo o 191 tisíc lidí, zatímco u úvěrů na bydlení o 16 109 lidí. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
„To, že lidé v průběhu třetího čtvrtletí stále spláceli úvěry bez větších potíží, je způsobené mimo jiné kombinací zákonné možnosti odkladu splátek a ochotou finančních institucí, které přistupují k odkladům splátek i nad rámec zákonné povinnosti. V celkovém součtu tak podle dat České národní banky došlo do konce října k odložení splátek u více než 342 tisíc úvěrů. Řada finančních institucí, tedy nejen bank, ale také nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, je přitom ke svým klientům vstřícná a nabízí možnost odkladu splátek i po konci října, kdy vypršelo zákonné moratorium. Reálný dopad současné situace na schopnost lidí splácet závazky uvidíme tedy pravděpodobně až na jaře, kdy budou známa data za první čtvrtletí příštího roku,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Registry totiž evidují jako nesplácený dluh teprve takový, u kterého nejsou zaplaceny tři po sobě následující měsíční splátky nebo u kterého došlo k jeho zesplatnění.
Své dluhy platí nejhůře lidé ve věku do 24 let
Počet lidí v problémech se splácením se snížil ve všech věkových kategoriích, a to jak u úvěrů na spotřebu, tak u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. U úvěrů na spotřebu se snížil nejrychleji počet nesplácejících klientů ve věku od 55 let výše, a to o 13 %. U úvěrů na bydlení se naopak počet klientů v problémech se splácením snížil nejrychleji mezi lidmi do 24 let, a to o čtvrtinu. Přesto jsou právě mladí lidé do 24 let pro finanční instituce stále nejrizikovější skupinou klientů – je tomu tak u obou kategorií úvěrů. Své hypotéky a úvěry ze stavebního spoření řádně nesplácela 2,4 % klientů ve věku do 24 let a své spotřebitelské dluhy potom více než 14 % z nich.
V dalších měsících může počet nesplácejících lidí vzrůst hlavně mezi staršími klienty
V následujících měsících však mohou mít ve větší míře než dříve problémy splácet své dluhy zejména starší klienti. „Z našich dat vyplývá, že starší klienti v průběhu třetího čtvrtletí splatili menší část svých závazků než ti mladší. Svoji roli zde hraje celá řada faktorů, nicméně menší míra splaceného dluhu také znamená vyšší podíl klientů, kteří požádali o odklad splátek. A právě tito lidé mohou být v dalších měsících ohroženější z pohledu schopnosti splácet své závazky,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Je proto důležité pravidelně sledovat vlastní finanční historii. Přehled svých závazků mohou klienti bank a finančních institucí získat prostřednictvím webového portálu www.kolikmam.cz, který poskytuje nejen výpisy z registrů, ale také například hodnocení úvěrového profilu klienta. Jiří Rajl upozorňuje, že rizikovost úvěrové historie vyhodnocují přímo banky a finanční instituce při žádostech klientů o nové úvěry. Před podáním žádosti o nový úvěr se všem doporučuje si zkontrolovat vlastní záznamy v registrech a žádat o nové úvěry pouze v případech, ve kterých nedojde spolu s novým úvěrem k nadměrnému úvěrovému zatížení klienta.
Nesplácený dluh se meziročně snížil o jednu miliardu korun
Celkový objem nespláceného dluhu se na konci třetího čtvrtletí meziročně snížil o jednu miliardu na 30,3 miliardy korun a byl nižší i ve srovnání s předešlým čtvrtletím. Vzhledem k tomu, že zároveň došlo k nárůstu celkového dluhu, snížil se dále také podíl nespláceného dluhu na celkovém dluhu, který činil pouze 1,2 %.
Celkový dluh obyvatel se za rok zvýšil o 148 miliard, růst táhly pouze úvěry na bydlení
Celkový dluh obyvatel se meziročně zvýšil o 148 miliard na 2,56 bilionu korun. Více než 2 biliony korun přitom připadaly na dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Tento dluh za rok vzrostl o 144 miliard korun, zatímco dluh tvořený spotřebitelskými půjčkami se zvýšil pouze o 4 miliardy korun. Jeho výše dosahovala na konci třetího čtvrtletí 494 miliard korun.
Zvýšil se objem dluhu, který nesplácejí obchodní společnosti u nebankovních finančních institucí
Nebankovní registr klientských informací (NRKI) dlouhodobě eviduje kromě závazků obyvatel také dluh obchodních společností u členů registru. Ten na konci třetího čtvrtletí dosáhl částky 181 miliard korun a meziročně tak vzrostl o 16 miliard korun, tedy o 10 %. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 77 721 společností, o 4 156 více než o rok dříve. Svůj dluh nesplácelo 2 689 společností, o 88 více než o rok dříve. Objem nespláceného dluhu se zvýšil o 391 milionů na 1,15 miliardy korun. I tak se ohrožený dluh na celkovém dluhu podílí jen 0,6 %. Téměř 60 tisíc společností u členů NRKI čerpalo investiční úvěr, 14 tisíc využilo koupi na splátky, 12 tisíc operativní leasing a 8 tisíc finanční leasing.
