Lidé, kteří nezvládají splácet své úvěry, však dluží vyšší částku než dříve
Platební morálka lidí se v Česku nadále výrazně zlepšuje, a to především mezi mladými lidmi a také lidmi s úvěry na bydlení. Na konci prvního pololetí řádně nesplácelo hypotéky a úvěry ze stavebního spoření pouze 12 tisíc lidí, o třetinu méně než o rok dříve. Počet lidí, kteří nespláceli úvěry na spotřebu, se meziročně snížil o 6 % na 180 tisíc. V obou případech se počet problémových dlužníků snižoval nejrychleji mezi mladými lidmi do 29 let. Vyplývá to z dat Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Počet lidí v problémech se splácením se přitom snížil nejrychleji mezi lidmi do 24 let. U úvěrů na bydlení o celou polovinu, u úvěrů na spotřebu potom o 17 %. U lidí mezi 25 a 29 lety se počet nesplácejících klientů snížil u hypoték a úvěrů ze stavebního spoření o 39 %, u úvěrů na spotřebu o 6 %. I tak stále patří mladí lidé do 29 let k nejvíce ohrožené skupině klientů se spotřebitelskými úvěry. Nejpomaleji se u obou typů úvěrů počet dlužníků v problémech snižoval u lidí ve věku od 30 do 34 let.
„Rychlý pokles počtu lidí, kteří nesplácejí své úvěry, může být způsoben na jedné straně tím, že měli omezené možnosti pro útratu svých peněz a části z nich tak zbývalo více peněz na splátky úvěrů, na druhé straně také tím, že se obecně snižuje počet lidí s úvěry na bydlení i na spotřebu. To je dané jednak zvýšenou opatrností lidí v době ekonomické nejistoty, jednak přísnějším posuzováním úvěruschopnosti ze strany finančních institucí,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Celková nesplácená částka u úvěrů na spotřebu vzrostla
Zatímco počet lidí, kteří řádně nesplácejí své úvěry, klesl napříč typy úvěrů i věkovými skupinami, u celkové nesplácené částky už tomu tak nebylo. U úvěrů na bydlení sice klesla o čtvrtinu na 6,6 miliardy korun, ale u úvěrů na spotřebu i přes pokles počtu nesplácejících dlužníků mírně vzrostla, konkrétně o 306 milionů na 22,4 miliardy korun. A to přesto, že celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu stagnoval.
„I přes snižující se počet dlužníků, kteří své závazky nesplácejí, dochází k růstu celkového objemu nespláceného dluhu. Tento trend není úplně nový a potvrzuje tak dlouhodobou tendenci lidí půjčovat si stále větší částky úvěru. Za poslední dva roky tak došlo ke zvýšení průměrného nespláceného dluhu o 22 tisíc korun na každého dlužníka v problémech,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Za nárůstem nespláceného dluhu stojí hlavně lidé mezi 30 a 34 lety, u kterých vzrostl objem nespláceného dluhu o desetinu. Naopak u lidí do 24 let se jako u jediné kategorie výrazněji snížil, konkrétně o 7 %.
Dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření vzrostl za rok o rekordních čtvrt bilionu korun
Celkové zadlužení obyvatel u členů obou registrů vzrostlo na konci prvního pololetí meziročně o 253 miliard na 2,77 bilionu korun. Na tomto růstu se rekordními 252 miliardami podílel dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Jenom za první pololetí tohoto roku tak vzrostl více než v předešlých letech za celý rok. Naopak dluh určený na spotřebu roste spíše mírně. Za poslední rok se zvýšil o jednu miliardu, za poslední dva roky potom o 10 miliard korun.
