Dluh obchodních společností u finančních institucí evidovaný v Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci třetího čtvrtletí tohoto roku výše 165,2 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o 11,5 miliardy korun, tedy o 7,5 %. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 73 565 společností, o necelé 3 tisíce více než o rok dříve. Svůj dluh nesplácelo 2 601 společností, o 16 % méně než o rok dříve. Objem nespláceného dluhu klesl meziročně o 10 % na 1,1 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
Nejoblíbenější formou financování byl ve třetím čtvrtletí investiční úvěr, který využívalo 56 tisíc společností, o desetinu více než o rok dříve. Následovala koupě na splátky, kterou využívalo necelých 14 tisíc společností, a operativní leasing s 11 tisíci společnostmi. Finanční leasing potom využívalo necelých 8 tisíc společností. „Obliba investičních úvěrů mezi firmami dlouhodobě roste. V současnosti investiční úvěry v zásadě táhnou celý trh nebankovního úvěrování obchodních společností. Objem poskytnutých prostředků skrze tento nástroj meziročně vzrostl o 17 %, tedy o 10 miliard korun,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Investiční úvěry jsou nejdůležitějším úvěrovým nástrojem nejen z pohledu počtu společností, které je využívají, ale také z pohledu celkového objemu dluhu. Ještě před třemi lety byl objem dluhu u investičních úvěrů stejný jako objem dluhu u finančního leasingu (44 miliard Kč). Nyní dosahuje u investičních úvěrů 69,7 miliardy korun, zatímco u finančního leasingu 47,8 miliardy korun, téměř o třetinu méně.
Objem nespláceného dluhu i počet nesplácejících společností klesá
Objem dluhu, který obchodní společnosti řádně nesplácely, dosahoval na konci 3. čtvrtletí 1,1 miliardy korun, o 128 milionů (o 10 %) méně než o rok dříve. Počet nesplácejících společností potom meziročně klesl o 496, tedy o 16 %. „Platební morálka firem se v uplynulých 12 měsících velmi zlepšila. V letech 2017 a 2018 jsme pozorovali postupný nárůst počtu nesplácejících společností i nárůst objemu nespláceného dluhu. Obrat nastal v průběhu 4. čtvrtletí minulého roku,“ říká Jiří Rajl.
Na celkovém poklesu nesplácejících společností i nespláceného dluhu se nejvíce projevilo zlepšení situace v Praze, ve které má sídlo nejvíce úvěrovaných společností a ve které je zároveň nejvyšší míra delikvence. V celé České republice v průměru nesplácí své úvěry u členů Nebankovního registru klientských informací (NRKI) 3,5 % společností a třeba na Zlínsku nebo Plzeňsku jsou to pouze 2,2 %, v Praze své úvěry řádně nesplácí 5,2 % úvěrovaných společností.
Podobné je to přitom s objemem nespláceného dluhu. Zatímco na Vysočině nesplácejí obchodní společnosti pouze 0,2 % svého dluhu vůči členům NRKI a ve většině krajů se tato míra pohybuje do 0,5 %, v Praze dosahuje 1,1 %.
