Nejhůře splácejí své úvěry společnosti se sídlem v Praze
Dluh obchodních společností u uživatelů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací činil na konci prvního čtvrtletí tohoto roku 190,3 miliardy korun.
Celkový objem dluhu obchodních společností u uživatelů Nebankovního registru klientských informací (NRKI) se meziročně zvýšil o 18,9 miliardy korun na 146,5 miliardy korun (o 14,8 %) a počet společností, u nichž NRKI registroval nějakou formu úvěru, se oproti prvnímu čtvrtletí 2017 zvýšil o 11,4 % na 67 877 firem. Průměrná výše dluhu na jednu společnost činila 2,2 milionu korun. Počet společností, které své úvěry řádně nesplácejí, se meziročně zvýšil o 5 % na 3 057, zatímco objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o třetinu na 1,22 miliardy korun. „Platební morálka obchodních společností se v posledním roce mírně zhoršila, nicméně stále je velmi dobrá. Své dluhy u uživatelů registru ke konci čtvrtletí nesplácely 4,5 % společností, ovšem nesplácený dluh tvořil pouze 0,8 % veškerého dluhu, který uživatelé našeho registru u obchodních společností registrovali,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Dluh obchodních společností rostl nejrychleji v Olomouckém kraji
Zatímco v celorepublikovém průměru se zvýšil dluh obchodních společností o 15 %, v Olomouckém kraji vzrostl o čtvrtinu a ve Středočeském kraji o pětinu. Naopak nejpomaleji se dluh obchodních společností zvyšoval v Praze, a to o 9 %. V Královéhradeckém kraji se potom zvýšil o 11 %.
Nejlepší platební morálku mají firmy na Zlínsku, nejhorší v Praze
Své dluhy nesplácí v průměru 5 % obchodních společností, ale situace v jednotlivých krajích je rozdílná. Zatímco ve Zlínském kraji nesplácí své úvěry 2,7 % společností a na Vysočině 3 % firem, v Praze jde o 6,4 % všech společností. V případě podílu nespláceného dluhu vůči celkovému dluhu je situace podobná. Na Zlínsku tvoří podíl nespláceného dluhu pouze 0,25 % celkového dluhu firem a na Vysočině 0,29 %, což je nejméně ze všech krajů a výrazně pod celostátním průměrem. Naopak v Praze dosahuje podíl nespláceného dluhu 1,5 %. „Dluh společností se sídlem v Praze tvoří více než čtvrtinu veškerého dluhu firem vůči uživatelům NRKI, ovšem na nespláceném dluhu se pražské společnosti podílejí více než polovinou,“ zdůrazňuje rozdíl mezi platební morálkou pražských firem a firem ve zbytku republiky Jiří Rajl.
Na Olomoucku se objem nespláceného dluhu snížil, na Vysočině vzrostl na dvojnásobek
Zatímco v rámci celé České republiky došlo k meziročnímu růstu nespláceného dluhu o třetinu, na Olomoucku se jeho objem snížil o 15 %, a to při již zmiňovaném výrazném nárůstu celkového dluhu firem. Naopak na Vysočině se objem nespláceného dluhu zvýšil na dvojnásobek a ke značnému růstu došlo i na Karlovarsku a v Pardubickém kraji. „Především u firem se sídlem v kraji Vysočina je vysoký růst nespláceného dluhu ovlivněn tím, že v minulosti byl objem nespláceného dluhu hluboko pod průměrem za všechny kraje. I tak přetrvává u těchto společností velmi nízký poměr nespláceného dluhu,“ vysvětluje Jiří Rajl s tím, že Vysočina je stále krajem s druhou nejlepší platební morálkou firem.
Nejoblíbenější jsou mezi obchodními společnostmi investiční úvěry
Společnosti k financování svých aktivity nejčastěji využívají investiční úvěry. Na konci prvního čtvrtletí letošního roku mělo tuto formu úvěru u uživatelů Nebankovního registru klientských informací celkem 50 tisíc společností. S velkým odstupem následovala koupě na splátky (13 tisíc firem), operativní leasing (10 tisíc firem) a finanční leasing, který využívalo přes 8 tisíc obchodních společností.
Obliba investičních úvěrů se promítá i do celkové výše dluhu. Celková výše dluhu dosahovala na konci letošního prvního čtvrtletí u investičních úvěrů 56,5 miliardy korun. Meziročně se objem investičních úvěrů zvýšil o pětinu, což je v rámci nástrojů nejrychleji. Následoval finanční leasing se 46 miliardami korun a s odstupem operativní leasing (23,8 miliardy) a koupě na splátky, kde činil celkový dluh společností 20,2 miliardy korun.
